Puncování je proces, který podstupují šperky z drahých kovů. Díky puncovním značkám můžete zjistit ryzost, ale i původ použitého kovu nebo to, že byl šperk zkontrolován puncovním úřadem. Nemusíte se tedy obávat, že byste si pořídili zajíce v pytli.
Obrázek: Pravost šperku odhalí punc.
Co je vlastně to puncování?
S pojmem punc se zřejmě většina z vás již setkala. Punc představuje malou značku, která se razí na drahé kovy. Schválně si doma prohlédněte svoje náušnice, prsteny, řetízky nebo náramky ze zlata, stříbra či platiny. Najdete ji tam taky.
Punc zákazníka informuje o pravosti, původu a ryzosti šperku. U prstenů je najdete nejčastěji na vnitřní straně, u náušnic na dříku a u řetízků či náhrdelníků na zapínání. Punc pro zlato, stříbro i platinu se od sebe liší.
Kdo se puncováním zabývá?
Puncovní značky spadají pod kompetenci nezávislého státního orgánu, kterým je puncovní úřad. Jeho hlavním posláním je puncovní kontrola, ověřování ryzosti a provádění puncovních inspekcí u výrobců. Puncovní úřad je zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů.
Označení puncem se provádí na územních pracovištích puncovního úřadu, která se od sebe odlišují písmeny:
- P – Praha,
- J – Jablonec nad Nisou,
- B – Brno,
- O – Ostrava,
- T – Trutnov,
- R – Tábor,
- Z – Plzeň,
- L – Olomouc,
- H – Hradec Králové,
- K – Červený Kostelec.
Puncování se v současnosti provádí ražbou, ale v budoucnu se plánuje označení laserem, který je šetrnější pro starší šperky. Nevýhodou laserového puncování je ovšem to, že technika neodpovídá stáří šperku. Ve snaze nerazit na staré šperky nové puncy přišel úřad s metodou plombování, která se v současnosti ovšem téměř nepoužívá. Předměty z drahých kovů, které nelze označit puncem ani plombou, nesou písemné osvědčení.
Ověření platnosti puncovní značky vás na puncovním úřadě vyjde na 20 Kč. Úřední označení puncovní značkou nebo jiným způsobem stojí u stříbrného šperku 1 Kč a u zlatého či platinového 5 Kč.
Historie puncování
Snaha státu o kontrolu nad drahými kovy je tu od nepaměti. Kontrolovaly se slitiny, ze kterých se razily mince nebo další předměty. Z počátku si každý výrobce své zboží označoval sám, následně tato činnost připadla představeným bratrstva cechu a v poslední řadě přešla kontrola ryzosti do rukou státu.
Puncovní značka není jen jedna, může jich být i několik
Prozkoumejte svůj prsten nebo náušnice pod lupou. Uvidíte na nich značek hned několik.
- Ryzostní,
- výrobní nebo odpovědnostní (také se jim říká identifikační značky),
- státní.
Obrázek: Nejdůležitějším puncem je ten státní.
Prvními dvěma označují šperk sami výrobci, třetí uděluje pouze puncovní úřad. Státní puncovní značka plní funkci hlavní kontroly. Ne vždy šperk nese všechny tři značky.
1. Ryzostní značky představují čísla
Našli jste na svém šperku číselnou hodnotu? V tom případě se díváte na ryzostní punc. Označuje ryzost kovu, na kterém je značka vyražena. Číslo odkazuje k poměrnému hmotnostnímu obsahu ryzího kovu.
Ryzost zlata:
- 14karátové zlato se puncuje hodnotou 585, což znamená, že šperk obsahuje 585/1000 ryzího kovu ve slitině, ze které je šperk vyroben.
- 18karátové zlato má značku 750/1000.
- 24karátové zlato neboli ryzí zlato se pro výrobu šperků příliš nevyužívá, jelikož je měkké. Spíše se jedná o zlato investiční. Označuje se hodnotou 999, což znamená, že přítomnost slitin je ve zlatu minimální.
Ryzost stříbra:
- puncovní značka stříbra je nejčastěji 925. Jde o tzv. sterlingové stříbro neboli stříbro klenotnické, které obsahuje 92,5 % ryzího stříbra. Zbytek tvoří příměsi. Zajímá vás, jak o stříbrné šperky pečovat?
Ryzost platiny:
- platina se označuje číselnou hodnotou 950 a patří k těm nejkvalitnějším slitinám.
2. Identifikační značky tvoří písmena
Vidíte na svém šperku písmena? Jedná se o identifikační značky, které vás informují o původu šperku. Identifikační značky mohou být dvojí:
- Výrobní – každý zlatník nebo firma, která je registrovaná na puncovním úřadě, získá svoji výrobní značku.
- Odpovědnostní – uděluje se subjektu, který šperky dováží nebo nakupuje v cizině a následně je prodává v Česku.
Obrázek: Informace o ryzosti najdete u náhrdelníků na zapínání.
3. Státní punc představuje symbol
Státní punc je nejdůležitější puncovní značkou. Dává vám jistotu, že je šperk úředně zkontrolován. Poznáte jej podle symbolů, které se odlišují podle druhu kovu. Zároveň vás informuje o přibližném stáří šperku. Symbol je navíc označen číslicí, která odpovídá ryzosti. České puncovní značky tvoří obrázky hlavy orla, kohouta, labutě, kamzíka a zajíce, ale také královská koruna.
- Puncovní značky zlata – hlava orla, kohouta nebo labutě.
- Puncovní značky stříbra – hlava kamzíka nebo zajíce.
- Platina – symbol královské koruny.
Jestliže je na všem šperku vyražen státní punc, není potřeba, aby byl označen ještě identifikační nebo ryzostní značkou.
Další označení
Na svém šperku můžete najít ještě další miniaturní písmena. Ta zpravidla označují územní pracoviště puncovního úřadu. Najdete je v blízkosti číselné hodnoty, která označuje ryzost.
Jaké šperky musí nést punc a jak je to se starými puncovními značkami
Symboly punců se v čase vyvíjí, a tak může být na zlatém šperku po babičce vyražen jiný punc, než je tomu na zlatém klenotu, který jste si pořídili v současnosti. Podle zákona č. 539/1992 Sb. a jeho novely č. 15/2004 Sb. jsou na starých špercích platné všechny puncovní značky, které na našem území kdy platily a nevyjadřují nižší ryzost než 585/000. Platí tedy:
- puncovní značky rakousko-uherské,
- puncovní značky československé,
- protektorátní puncovní značky,
- značky Slovenského štátu.
Ovšem pozor, neplatí puncy, které byly zavedeny během 2. světové války zeměmi, jež naši domovinu obsadily. Jedná se o puncovní značky rakouské, polské a maďarské.
Povinnost puncování
Puncovní značky musí nést veškeré šperky ze zlata, stříbra nebo platiny, které byly vyrobeny na území České republiky. Odlišná je situace pro šperky přivezené ze zahraničí. Český puncovní úřad uznává i puncovní značky zemí, se kterými podepsal Dohodu o vzájemné platnosti puncovních značek, ale také zemí, které podepsaly tzv. Vídeňskou konvenci. Jedná se například o Slovensko, Polsko, Kypr, Velkou Británii a další. Šperky z těchto zemí tedy nemusí nést značku českého puncovního úřadu. Puncovní značky Vídeňské konvence mají symbol rovnoramenných vah.
Státní puncovní značka je povinná u všech zlatých šperků, u kterých váha čistého zlata převyšuje 0,52 g a také u šperků stříbrných s hmotností nad 3,49 g. Povinnosti státního puncování nepodléhají šperky v podlimitní hodnosti. U zlata a platiny se jedná o hmotnost 0,5 g a u stříbra 3 g. Musejí však být označeny ryzostní a výrobní značkou.
Při výběru šperku je důležité dbát nejen na design, ale také na pravost, kterou deklarují právě puncovní značky.